Daně
Daň z příjmu fyzických osob u zaměstnanců a podnikatelů
Daň z příjmů fyzických osob je po DPH a dani z příjmů právnických osob nejdůležitějším zdrojem příjmů státního rozpočtu České republiky. Tato informace vychází z jednotlivých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen “zákon”).
Poplatníci daně z příjmu fyzických osob (§ 2 zákona):
Poplatníky daně jsou fyzické osoby dále jen “poplatníci”, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Ty mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. (Jsou to tzv. daňoví rezidenti s neomezenou daňovou povinností).
Poplatníci neuvedení výše, nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22 zákona). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. (Jsou to tzv. daňoví nerezidenti s omezenou daňovou povinností jen na vybrané příjmy uvedené v § 22 zákona).
Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde obvykle pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.
Při zdanění příjmů zahraničních osob je třeba přihlížet k mezinárodním smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Jak stanoví § 37 zákona o daních z příjmů – ustanovení zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.
Předmět daně:
Předmětem daně (§ 3, zákona) jsou:
příjmy ze závislé činnosti (tzn. plat, mzda nebo odměna za práci) a funkční požitky (odměny za výkon funkce),
příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti,
příjmy z kapitálového majetku,
příjmy z pronájmu,
ostatní příjmy.
Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků
Příjmy ze závislé činnosti jsou veškeré příjmy, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kromě těch, které se nezahrnují do základu daně či jsou vyňaty ze zdanění a příjmů osvobozených od daně (např. různá nepeněžní zvýhodnění od zaměstnavatele- např. nepeněžní příspěvky na stravování, pracovní a ochranné pomůcky, zlevněné jízdenky apod.).
Zvláštní sazba daně u vedlejších příjmů
Pokud příjmy vyplácené jedním zaměstnavatelem nepřesáhnou 5000 Kč za kalendářní měsíc (to platí u příjmů vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení, že u něj bude uplatňovat odečitatelné položky ze základu daně – na děti, manželku apod.), odvádí zaměstnavatel finančnímu úřadu za zaměstnance daň, která má dle zákona zvláštní sazbu: 15 % z hrubé mzdy (dle §6, odst.2, zákona o daních z příjmů). Jedná se o případ, kdy zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele na vedlejší pracovní poměr (např. na Dohodu o provedení práce).
Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) a funkčních požitků (výkon funkce):
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, vyjma příjmů ze zahraničí, se zdaňují vždy u zdroje, a to zpravidla formou měsíční zálohy na daň. Zálohu na daň vypočítává a odvádí zaměstnavatel.
Způsob stanovení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti závisí na tom, zda poplatník u daného zaměstnavatele podepsal "prohlášení" k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům. Každý poplatník si může zvolit pouze jednoho zaměstnavatele, u kterého toto prohlášení podepíše. Prohlášení je jednou z podmínek, aby poplatník mohl uplatňovat v průběhu zdaňovacího období nezdanitelné části daňového základu. Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani, zaměstnavatel při výpočtu zdanitelné mzdy nepřihlíží k nezdanitelným částkám a výsledná zdanitelná mzda je zdaněna minimálně 20 % (dle §38h, odst.3, zákona o daních z příjmů).
Zaměstnavatel srazí zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen "záloha") ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou se rozumí úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, o částky sražené nebo zaměstnancem uhrazené na pojistné na sociální zabezpečení, na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění (u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu o příspěvky na toto zahraniční pojištění) (dle §38h, zákona o daních z příjmů).
Zdanitelná mzda tvoří základ daně. Od zdanitelné mzdy se měsíčně odečtou nezdanitelné částky základu daně: 3170 Kč - na poplatníka; 2130 Kč - na vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem; a ročně se odečtou: 21 720 Kč - na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč (pobírání dávek státní sociální podpory se nepovažuje za rozhodný příjem) a 11 400 Kč - u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem, a to až do dovršení věku 26 let; a další částky (např. je-li poplatník zdravotně postižen) (dle §15, zákona).
Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %.
Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
Příjmy z podnikání jsou:
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
příjmy ze živnosti,
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou:
příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů a správce konkursní podstaty za činnost podle zvláštních právních předpisů,
příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání za zdaňovací období je také povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e) zákona (tj. dítě, maželku, invaliditu apod.), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 (tj. úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, úroky z hypotečního úvěru a další).
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců (zaměstnavatelů). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období ”prohlášení k dani”, a zároveň nemá jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč (vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně podle § 36).
Daňové přiznání není povinen podat také poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38 vyjmuty ze zdanění.
V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a kromě příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným zaměstnavatelem- tzv. mzdovým listem, kde je uveden přehled zúčtovaných příjmů, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh (§38j, odst. 3, zákona o daních z příjmů).
Daňové přiznání se podává na místně příslušném finančním úřadě do 31.3. příslušného roku (nebo do 30.6. příslušného roku v případě, že formuláře k daňovému přiznání vyplňuje daňový poradce). Veškeré formuláře pro daňové přiznání jsou k dispozici na kterémkoli finančním úřadě.
Do 31.3. příslušného roku má fyzická osoba kromě povinnosti podat daňové přiznání i povinnost do 31.3. příslušného roku nejpozději zaplatit daň z příjmu na účet místně příslušného finančního úřadu! A dále musí podat přehled o příjmech z výdělečné činnosti (za uplynulé zdaňovací období) pro účely zdravotního pojištění (do 8 dnů od podání daňového přiznání) a pro účely sociálního pojištění (do 30 dnů od podání daňového přiznání). Příslušné formuláře jsou k dispozici na kterékoli pobočce Veřejné zdravotní pojišťovny a na kterékoli Okresní správě sociálního zabezpečení . Je nutné přinést spolu s daňovým přiznáním i předem vyplněné formuláře (přehledy o příjmech) na finanční úřad a nechat si je tam razítkem potvrdit.
Sazba daně
Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a o odčitatelné položky od základu daně (§34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.
Právní úprava:
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
Daň z přidané hodnoty
Základní - 19 % (do 30. 4. 2004 22 %)
Použije se pro zboží, které není uvedeno v příloze č. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, a pro služby neuvedené v příloze č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty.
Snížená - 9 % (do 31. 12. 2007 5 %)
Použije se pro služby uvedené v příloze č. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a pro zboží, které je uvedeno v příloze č. 1 zákona o dani z přidané hodnoty.
Daň z převodu nemovitostí
Daň z převodu nemovitostí činí 3 % z ceny převáděné nemovitosti.
Tato stránka je optimalizovaná pro veškeré moderní fulltextové vyhledávače v ČR i zahraničí a je zaregistrovaná ve stovkách internetových katalozích!
Tato stránka je velmi kvalitně optimalizována pro veškeré moderní fulltextové vyhledávače - servery , které se nacházejí v ČR a zahraničí. Jde např. o vyhledávače Google.com, Google.cz, Seznam.cz, Centrum.cz, Atlas.cz, Jyxo.cz, Yahoo.com a mnoho dalších.
